Tom's bitch 1.kapitola 1/2

31. července 2011 v 12:06 | Terý Kaulitz |  Tom's bitch
Autor: _____



1.Kapitola


"Tome?" zavolala jsem do společenské místnosti, kde seděli kluci u stolu a o něčem diskutovali.
"Hm?" broukl a pohlédl na mě.
"Platí ta procházka večer?" zeptala jsem se.
"Ale jistě." Usmál se a hlavu obrátil znovu na kluky.
Pousmála jsem se a dál jsem se věnovala zápiskám do školy.
"Natascho?" uslyšela jsem po chvíli z vedlejší místnosti.
"Ano?" zhoupla jsem se na křesle malinko dozadu a nakoukla do pokoje.
"Půjdeš s námi nakupovat?" zeptal se Georg. Na chvilku jsem se zamyslela.
"Myslím, že ne. Mám ještě něco do školy, takže se beze mě budete muset obejít." Pokrčila jsem rameny a omluvně se usmála.

"Oukej, nevadí. Tak my to hold bez tebe vydržíme, no." Vyplázl na mě provokativně Tom jazyk. Jen jsem se na něj zašklebila a vrátila jsem se židlí na zem. Nohama jsem se zapřela o hranu stolu a na stehna si položila sešit, do něhož jsem psala své poznámky.
"Tak my jdeme. Do večera by jsme se měli vrátit." Křikl na mě Tom od dveří.
"Jojo, pa. A užijte si to i za mě."
"Neboj se, Bill si to stejně užívá dvojnásobně." Rýpl si to Billa. Potichu jsem se zasmála. Pak jsem jen slyšela zabouchnutí dveří.
Úlevně jsem zaklonila hlavu a zavřela oči. Zívla jsem si, což mě donutilo se narovnat. Málem jsem ze židle spadla, ale nakonec jsem udržela rovnováhu.
S tužkou ocucávajíc v puse jsem se rozmýšlela, co budu dělat. Nic lepšího mě nenapadlo, než koukání na televizi. Na skleněném stolku jsem nahmatala ovladač, na kterém jsem zmáčkla červené tlačítko.
"Dnes odpoledne se mladý muž pokusil o sebe-"
"Mladík zavraždil ženu s dvěma dě-"
"V Drážďanech byla zabi-"
"Ty vole, to jsou samý vraždy." Plácla jsem se do čela a televizi vypnula. Zapřela jsem se rukama do sedačky, ale nezvedala jsem se. Porozhlédla jsem se po pokoji a přemýšlela, čím bych zabila nudu. Najednou zazvonil telefon ve společenské místnosti. Pozvedla jsem obočí a prudce se zvedla.
Kdo si zapomněl zase mobil? Pomyslela jsem si a podle melodie jsem vyhledávala mobil. Hrábla jsem do stolku, odkud se hudba ozývala a se zvědavostí mobil rychle vytáhla.
Á, takže Tom si zapomněl mobil, šibalsky jsem se usmála a podívala se, kdo mu volá.
"Denisa?" přečetla jsem s údivem nahlas jméno. S chvilkovým zaváháním jsem mobil zvedla.
"Tomí?" ozval se do reproduktoru pisklavý hlas.
"Ježíš, holka, mohla by jsi se trochu ztišit?" řekla jsem podrážděně.
"Ehm, a ty jsi…kdo?"zajímala se.
"Hm, to by jsi chtěla vědět, co?" pohrávala jsem si s ní. Určitě to bude jedna z tich Tomových holek.
"No, tak řekneš mi konečně, kdo jsi?" zeptala se znovu, když jsem jí nějakou chvilku neodpovídala.
"Jsem Natascha. Proč? Hledáš snad někoho jiného?" škádlila jsem ji dál.
"Um…Já chci mluvit s Tomem!"
"Jó, tak to bude asi trošku problém." Skousla jsem si ret.
"Proč jako?" zeptala se bárbínovským hlasem.
"Mm, protože právě teď leží na posteli," nakoukla jsem do ložnice a podívala se na postel, která byla dokonale ustlaná, "a čeká na mě."
"Na…Na tebe?" podivila se. Kdybych věděla, jak vypadá, dokázala bych si představit ten její ksicht.
"Ach, ano. Na mě. Budeme totiž…Jak bych to řekla… Pracovat!"
"Děvko!" zakřičela do telefonu a hovor ukončila. S pobaveným výrazem ve tváři jsem položila mobil tam, kde byl a vrátila se do obýváku k poznámkám do školy.
Asi do večera jsem sepisovala 'domácí úkol', který jsme dostali na prázdniny. Ano - byly prázdniny.
Konečně jsem uslyšela klíčky v zámku.
"Jsme doma!" zakřičel Georg přes celý barák. Pousmála jsem se, zápisník položila na stůl a šla za nimi do předsíně.
"Ahoj, tak co jste si koupili?" opřela jsem se o futra a zvědavě jsem se jich vyptávala.
"Normálně jsem konečně našel ty leopardí kalhoty, co jsem tolik chtěl." Zaradoval se Bill. Jen jsem se plácla do čela a do ruky si vzala kalhoty, které mi předával, abych se na ně podívala. Chytla jsem je tak, abych si je mohla prohlédnout.
"Mm, jsou fakt krásné." Pochválila jsem Billovi se smíchem a oblečení mu zase předala.
"No a co jste si koupili vy, kluci?" podívala jsem se na zbylé kluky. Ale někdo tam chyběl.
"Kde je Tom?" zeptala jsem se Billa.
"Ále, potkali jsme nějakou Denisu před barákem. Prý si s ním musí něco vyřídit." Zakroutil očima. Vzpomněla jsem si na dnešní malý rozhovor.
Přikrčila jsem se a hlavu si schovala mezi ramena.
"Juj, já jsem…Trošku jsem si s ní povídala." Zachichotala jsem se.
"Povídala?" podivili se kluci.
"No, po telefonu. Tom ho nechal doma a já jsem to zvedla. A trošku jsem ji vyprovokovala." Pokrčila jsem rameny a normálně se narovnala.
"Doufám, že jsi jí něco nakecala. Tom jinak bude zuřit." Připojil se do rozhovoru i Gustav.
"Tak tohle jsem posrala." Zamumlala jsem a vrátila se do obýváku.
Sakra, tak to nebude moc dobré až přijde Tom. Co mu jenom řeknu? Připravovala jsem si řeč, až na mě vyjede Tom, když vtom jsem uslyšela klíče v zámku. Podívala jsem se na hodiny, které ukazovali půlnoc pryč. Povzdychla jsem si a počkala, až se Tom zuje a přijde až ke mně.
"Ahoj, co tu ještě děláš, takhle pozdě?" zeptal se mě úplně v klidu. Tomu jsem se podivila.
"Ahoj…Uhm, já…Čekám na někoho." Podívala jsem se za něj. Začal se smát, otočil se za sebe, chvíli se rozhlížel a poté se na mě otočil se slovy: "Ale se mnou nikdo nejde."
Tomu jsem se musela začít smát i já.
"Já to myslela jako že… na tebe." Ukázala jsem na něj a skousla si ret.
"Na mě?" podivil se. Přikývla jsem na souhlas.
"A proč zrovna na mě?"
"No, já jsem myslela, že na mě budeš nadávat, za to, co jsem provedla, ale asi jsem…se spletla. A rozhodla jsem se, že by bylo lepší být vzhůru, než abys mě budil a já po tobě hnusně vyjela a zase by jsme se pohádali, jako minule." Povzdychla jsem.
"Ale ne," zasmál se, "docela jsi mě pobavila. Když mi to Denisa říkala, smál jsem se jak divej."
"Opravdu? No já jsem myslela, že na mě budeš křičet, nebo tak, víš…"
"Ne, nebudu. Myslím, že každý si užíváme dokud můžeme, ne?" pohodil rameny.
"Hm," zamyslela jsem se, "jo. Máš pravdu."
Chvíli bylo ticho.
"Tome, já jdu spát." Usmála jsem se na něj. "Tak dobrou."
"Dobrou Naty, hezky se vyspi." Políbil mě na líčko. Cítila jsem, jak se mi do hlavy nalívá červená barva. Raději jsem rychle zapadla do pokoje.
Osprchovala jsem se a vyčerpaně se svalila na postel. Uf, myslela jsem, že to dopadne teda jinak, než takhle. Ani jsem nečekala, že se Tom zachová tak, jak se zachoval. Vůbec ho nepoznávám. Kde je ten výbušný Tom? Že by ho nějaká 'jeho' holka změnila? Kéž by…
Takhle jsem přemýšlela snad do tří do rána, kdy jsem vyčerpáním usnula.
*RÁNO*
Pomalu jsem otevřela oči a rozkoukala se. Hlavu jsem pootočila ke dveřím a zase na chvilinku zavřela oči, přičemž jsem se posadila. Rukou jsem si prohrábla své jemné vlasy a pořádně si zívla.
Líně jsem vstala z postele a navlékla na sebe župan. Cestou ke dveřím jsem se podívala, kolik je hodin - přesně 10.
Šla jsem protáhlou chodbičkou, kde byly dveře od pokojů kluků a dveře od mého pokoje, až do kuchyně, kde u stolu seděl Bill s Tomem a o něčem si povídali.
"Dobré ráno." Pozdravila jsem je vesele. Tom se na mě okamžitě uculil. Bill usrkával ze svého hrnku kávy a při tom četl noviny. Až po chvíli se na mě podíval a pozdravil mě.
Do hrníčku jsem dala jednu vrchovatou lžičku černé kávy a zalila horkou vodou. Sedla jsem si ke klukům.
"Tak co máte dnes v plánu?"zeptala jsem se zvědavě.
"Ještě nevíme, ale rozmýšleli jsme se, jestli jet do ZOO, nebo do Aqvaparku. Kam by jsi chtěla jet spíše ty?" jako první začal mluvit Tom.
"Myslíš, že spíš k vodě. V ZOO bude narváno a nestojím o fanynky za mřížemi, snažíc se dostat dovnitř a získat alespoň jeden podpis." Protočila jsem očima.
"Ale v Akvaparku budou taky fanynky." Vložil se do toho Bill.
"Jsou všude, ale myslela jsem to tak, že v ZOO by po vás šíleli, kdežto v bazénu by to nemuselo být tak hrozný, ne? A pochybuji, že mladé holky budou někde u vody. Nemyslíte?" podívala jsem se na každého zvlášť.
"Ty jsi chytrá holka!" usmál se na mě Tom a podrbal mě na vlasech.
"Hej! Rozcucháš mě!" vzdálila jsem se od něj na víc jak půl metru a začala si urovnávat vlasy, které byly rozcuchané ještě více, než když jsem vstala.
"Ani jsme včera nestihli tu procházku, když jsi šel za Deniskou." Dělala jsem na oko uraženou, když jsme s Tomem byli v kuchyni sami.
"Promiň, dnes ti to vynahradím. Třeba v tom bazénu." Usmál se na mě. Měla jsem co dělat, abych se nedostala do kolen.
"D-dobře." Zakoktala jsem se, ale hned na to jsem nahodila úsměv.
"No nic, tak já se jdu taky přichystat." Řekl Tom, vstal ze židle a odešel do svého pokoje.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Povídka "Tom's bitch" ...?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama