Tom's bitch 2.kapitola 1/2

5. srpna 2011 v 11:00 | Terý Kaulitz |  Tom's bitch
Autor: ______



2.Kapitola

"Naty?" pokoušel se mě ve tmě nahmatat Tom.

"Nešahej na mě!" odstrčila jsem ruce, které putovaly po mém těle až k prsům. Hm, další trapas.

"Ježíš, sory. Já nevěděl, že tam máš kozy." Uchechtnul se a posadil vedle mě. Hlavu jsem si opřela o mramorovou zeď a užívala si to teplo, ale to by nebyl Tom, kdyby se na mě nenamáčkl, div se ze mě nestala sardinka.

"Tome! Běž se mačkat na Billa!" odpálkovala jsem ho na druhou stranu, i když jsem nevěděla, kam ho vlastně strkám.

"Au!" uslyšela jsem někde ze tmy -Bill.

"Dobře ti tak." Zamumlala jsem si pro sebe a přesedla jsem si o jedno lůžko dolu.





"Hej, kde jsi?" hmatal nade mnou Tom, nejspíše mě hledal.

Nic jsem mu na to neodpovídala, jen jsem se mu dál pošklebovala, i když jsem věděla, že moje ksichtíky ve tmě vidět nemůže.

"No nic kluci, tak já asi půjdu." Zvedla jsem se a rukou nahmatala dveře. Otevřela jsem je a hned jsem viděla nahého Toma s Billem.

Pane bože, tak ty jsou obdařený pánem bohem… pomyslela jsem si a raději rychle vypadla, než by to se mnou seklo.

Ještě chvíli jsem rozdýchávala to, co jsem viděla a poté si šla pro plavky, jelikož jsem měla v plánu ještě si zaplavat. A opalovat se, dokud nepřijdou ti dva a zase mě něčím nepolijí.



Sakra, teď bych potřebovala Toma, aby mi zapnul plavky.

Nakonec jsem to ale zvládla sama a nějakým způsobem se mi podařily zapnout.



Šla jsem po kluzkých dlaždičkách a v duchu se modlila, ať mi to nepodjede. Nadávala jsem, jak to může být takhle kluzký.

Konečně jsem došla k lehátku, na které jsem si rozprostřela ručník a spokojeně si lehla. Nasadila jsem si sluneční brýle a namazala se krémem na opalování.



Hm, to je paráda. Nikdo mě neotravuje, sluníčko svítí. Co víc si přát? Blahem jsem se usmívala, ale když se mi zdálo, že se sluníčko nějak zatáhlo, otevřela jsem oči. Tom se nade mnou skláněl a bránil mi tak v opalování.

"Hej, vypal!" strčila jsem mu jemně do hrudi.

"A proč jako?" provokoval mě.

"Já se chci opalovat."

"Kašli na opalování. Pojď se mnou se smočit do vody, prosím." Hodil po mě roztomilým kukučem.

"Ááá, no tak dobře. Že já se vždycky nechám překecat." Zanadávala jsem si, ale ráda jsem šla.



"A kdo je vlastně ta Denisa?" zajímala jsem se, když jsme se procházeli okolo bazénu.

"Tu jsem sbalil, když jsme tenkrát byli s Billem na té diskotéce, pamatuješ?"

"Jo, pamatuji. Ale to už je dlouhá doba, ne?"

"No, právě. Pořád mi volá, píše a jak jsi mohla vidět včera, i čeká před barákem. A když jí nenapíšu nebo nezavolám, tak si mě prostě najde." Protočí očima a pokrčí rameny.


"Tak to tě docela i lituju." Zasmála jsem se.

"Já sebe taky." Pokýval hlavou. "A co ty, už máš nějakýho kluka?"

Tak tím mě zarazil. Nečekala jsem, že se zeptá.

"Uhm, ne." Skousla jsem si ret.

"Jakto? Taková pěkná holka a nemá kluka? Prosím tě, neříkej mi, že se ti nikdo nelíbí nebo tak."

"Ale jo, líbí, jen…Nikdo o mě nestojí."

"To by ses divila."

"Hm a kdo?" zajímala jsem se. Věděla jsem, jaká bude odpověď. Přesto jsem se zeptala.

"Třeba jeden kluk. Má bráchu, dvojče a má tě strašně rád. Ale bojí se, víš." Najednou se zastavil, což mě donutilo se na něj otočit celým tělem a podívat se mu do očí.

"Tome…" povzdechla jsem. "S tebou je to nereálný."

"Já vím, že si o mě každý myslí, že jsem hnusný děvkař, ale dej mi šanci, prosím." Smutně se na mě podíval.

"Tady asi není vhodné, to řešit. Probereme to doma. Stejně už za chvilku jedeme." Snažila jsem se rozhovoru ubránit, jelikož jsem nerada řešila, s kým nebo s kolika holkami Tom spal.



Vyčerpaně jsem si na záda hodila baťoh a vyšla z šatny, přímo k recepci, kde už čekali kluci.

"To není fér, máte to jednodušší. Pak na mě nadáváte, že na mě musíte čekat." Řekla jsem cestou k nim, přičemž jsem se šklebila.

"Proto jsme rádi, že jsme kluci." Zasmál se Tom a ostatní se k němu přidali. Odložila jsem se smíchem klíče na pult a čekala, než Bill zaplatí.

Moje hnědé dlouhé vlasy, z kterých odkapávala ještě voda, mi máčely tričko. Ale bylo to v tom vedru příjemné.

"Nezajdeme ještě někam na jídlo?" zeptal se Tom, hladíc svoje břicho.

"Hm, ale jo, to bychom mohli." Přikývla jsem na souhlas.

"Dobře, jede se do Mekáče!" vykřikl radostně Bill a rozjel se na opačnou stranu, než se mělo jet.

"Dobrý den, co to bude?" zeptala se nás prodavačka v okýnku, kam jsme přijeli autem.

"Dobrý, 5x cheeseburger a 5x Hamburger, prosím." Usmál se na ní Tom, který řídil. Bylo vidět, jak po ní po očku pokukuje. Nebo spíše…na její hrudník.



Hm, to se teda hodně změnil. Protočila jsem očima a pohled zabořila sedačky naproti mně. Měla jsem opravdu štěstí, že na mě viděl v zrcátku - zahlédl můj zklamaný, ale zároveň a naštvaný pohled.

"Co je?" zeptal se a podíval se na mě zrcátkem.

"Nic." Odsekla jsem mu naštvaně a odvrátila pohled na druhou stranu, kde seděli Géčka.

"Ale no tak.. Naty, co se děje?" snažil se to za každou cenu ze mě dostat.

"Nic, prosím tě. Raději se tý nádheře podívej na kozy." Řekla jsem přísně, aniž bych se na něj podívala.

"Jo tak o tohle ti jde." Zasmál se. Ne asi, blbečku!

"Opravdu jsem si myslela, že ses změnil…" zamumlala jsem si spíše pro sebe, ale nejspíše mě slyšel, když si hlasitě oddechnul a teď vypadal zklamaně on.

"Ale copak? Snad jsi to neslyšel?" potrápila jsem ho. Jen zakroutil hlavou a převzal si jídlo od té 'krásky'.



Než jsme stačili odjet, ještě jsem se zhnuseně podívala na prodavačku, která mi pohled opětovala.

"Kráva." Řekla jsem dost nahlas, aby to slyšel Tom. Po očku jsem se na něj podívala do zrcátka a viděla jsem, jak si znovu povzdechl. Hmm, možná na tom bude něco pravdy.



Dorazili jsme domů a jakmile jsme si věci odložili do svých pokojů, pustili jsme si film a pojídali "zdravou" večeři.

Jako naschvál jsem musela sedět vedle Toma, a jelikož nebylo na gauči moc místo a mačkali jsme se tam všech 5, byla jsem na něm nalepená jak nejvíce to šlo. Ale abych pravdu řekla, mě to vůbec nevadilo. Právě naopak.



Film skončil - mohla být půlnoc, kdy jsme se tiše odebírali do pokojů. Jako první věc, kterou jsem udělala, když jsem vlezla do pokoje, byla sprcha. Uvolnila mě natolik, že jsem přestala myslet na Toma i na všechny věci okolo něj a vnímala jsem jen kapky na mém těle.

Když jsem byla dostatečně čistá, vylezla jsem ze sprchového koutu a otřela jsem se.



Přešla jsem do ložnice, ale jakmile jsem ve tmě spatřila siluetu člověka, ležíc na mé posteli, utíkala jsem rychle rozsvítit.

"Co ty tu děláš?" vyjela jsem hnusně a naštvaně na Toma.

"Chci si s tebou promluvit." Řekl svým medovým hlasem, který se roznesl po velkém pokoji.

"Ale já na žádný promlouvání si nemám náladu." Odsekla jsem mu a přešla ke stolku, abych mohla odložit veškeré mé šperky, které jsem si sundala.

"Prosím… Bude to jen na chvilku." Naříkal.

"Tome, vypadni, prosím." Zavřela jsem oči a otočila se na něj.

"Prosím." Až skoro zavzlykal.

"Nenech mě ti ublížit!" řekla jsem už vážně. V bitkách jsem byla dobrá, a to věděl i sám Tom.

"Ale no tak, přeci by jsi mi neublížila." Ironicky se zasmál.

"Vypadni sakra!" zařvala jsem.

"No jo, už jdu, už jdu. Hlavně se nečil, prosím tě." Se zvednutýma rukama, na znamení, že se vzdává, přešel ke dveřím.

"Až budeš mít lepší náladu, tak přijď. Promluvíme si." Mrkl na mě a v zápětí zmizel.

"Debil!" zaklela jsem potichu a přesunula jsem se k posteli, na níž ještě před chvílí ležel Tom. Deka voněla po jeho parfému. Zabořila jsem do ni obličej a nadechla se. V hlavě se mi zase vrátily myšlenky na Toma.



Zakroutila jsem nad sebou hlavou a uvelebila se podle svého. Zachumlala jsem své tělo do peřiny a do chvíle usnula.



Ráno mě probudilo ostré světlo - sluníčko. Večer jsem zapomněla zatáhnout závěsy, jak jsem byla Tomem rozčílená.

Věděla jsem, že jakmile se probudím, už neusnu, takže jsem se zvedla z postele a šla se převléknout a lehce namalovat. Bylo něco málo po sedmé, a to na mě bylo hodně brzo.

Vydala jsem se směrem do kuchyně, kde jsem klukům udělala snídani - sebe jsem vynechala - a zmizela jsem z domu. Ani jsem jim nenechala lísteček, kde jsem nebo tak.



Oblékla jsem se do slabého svetru - nebyla potřeba se nějak nabalovat, když venku svítilo sluníčko - a vyrazila jsem směr město.

Nakoupila jsem pár potřebných surovin na dnešní oběd, který budu dělat já, jako vždy. Už mě to ani nějak nepřekvapovalo, že u kluků sloužím něco jako chůva, i když za tím účelem jsem tam nebyla.



Sedla jsem si na lavičku u malé fontánky a pozorovala hladinu vody, která se vlnila po každém dopadení vody, tryskajíc z vrcholku kašny. Zachvěla jsem se, když jsem si vzpomněla na důvod, proč jsem tady.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Povídka "Tom's bitch" ...?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama