Víc než jen sen 4.díl

17. října 2011 v 14:00 | Terý Kaulitz |  Víc než jen sen

Autor: Terý
Warning: Twincest


Po chvilce se s Terý od sebe odtrhneme a pěknou chvilku se díváme jeden druhému do očí.

"Půjdeme to říct klukům?" přeruší ticho mezi námi Terý.

"No, tak já jim zavolám, ať sem přijdou. Přijde mi jako blbost, je všechny obcházet, když můžou přijít sem," vypláznu na ni jazyk a zvednu se k mobilnímu telefonu. Terý jen přikývne na souhlas a čeká, než všechny obvolám.



Když všechny obvolám, sednu si zpátky a podívám se na ni.

"Přijdou?"

"Jistě," usměju se na ni a pohladím ji po stehně.



"A co budeme dělat, než přijdou kluci?" zasměje se Terý, zvedne se a hodí po mě plechovku s kolou.

"No já nevím. Co třeba se juknout na nějakej film?" zasměju se a otevřu si plechovku. Terý se na mě podívá s pozvednutým obočím.

"Já myslím, že to ani nemá cenu, protože tu budou za chvilku," pokrčí rameny a otevře si svou. Opře se o stůl a dívá se na mě.



Zvednu se a přejdu k ní.

"No já bych o něčem vědět," zasměju se a políbím ji na krk.

"Ne Tome, to nejde," zasměje se Terý, ale nechá se líbat na krku.

"Ale proč by to nešlo?"

"Za chvilku přijdou kluci. Nemůžeme… však víš," zasměje se a poodstrčí mě od sebe.

"Ale Terý," uculím se a políbím ji na rty. Cítím, jak se směje, ale stejně mě od sebe odstrčí. No nic, nebudu ji do toho nutit. Zítra máme být na letišti pro letenky. Je to trochu narychlo, ale dopis měl asi zpoždění. Jsem docela zvědavý, jak to všechno budeme vysvětlovat Michala rodičům, že jedeme do Ameriky, ale tak nesmíme to zmeškat. Už jenom kvůli Terý ne.



"Už tu jsou kluci," zasměje se Terý, položí plechovku na stůl a běží dolů. Pozvolným krokem ji následuji.

"Ahoj kluci," přivítá je Terý, jako by se nic nestalo. Docela mě to překvapilo. Myslel jsem, že na ně bude naštvaná, nebo tak, ale asi to opravdu pochopila jejich chování, i když to nebyla její vina.

"Ahoj. Tak co je taková obrovská novinka, kvůli které jsme museli přijít hned?" zasměje se Danny, baskytarista a praští mě do ramene.

"Hádej," vypláznu na něj jazyk a pokrčím rameny.

"Nevím," zasměje se a čeká, co se mě vyleze.



"Zejtrááá…" chvíli se odmlčím. Oba mě pozorují a čekají, co ze mě vyjde. "Jedeme do Amerikyy!!!" zajásá Tom a kluci s ním.

"Jakto?" zasměje se Danny.

"No, Terý byla tak hodná a poslala naši nahrávku panu Kaulitzovi a ten nám poslal tento dopis," zasměju se a hodím mu dopis od Kaulitze. Rychle si ho přečtou a na tváři se jim vykouzlí široký úsměv.

"No tak tohle je hustý," vyjekne Danny. Jsem rád, že mají ostatní radost. I když se tam moc netěším, je to naše šance jak zabodovat a ať chci nebo ne, je to úspěšnej zpěvák a myslím, že když bude chtít, že nám pomůže. I když mi to přijde trochu divný, protože jsem ještě neslyšel, že by nějaká hvězda cálovala, jiný kapele cestu do Ameriky i s ubytováním. Je to docela divný, ale snad se nám nic nestane. Teď už nemůžu couvnout, když se všichni těší.



"No jo, ale myslíte, že si stihnu sbalit?" zasekne se Terý a udělá zamyšlenou.

"A je to tu. Holčičí starosti bych chtěl fakt mít. Prostě si sbal to nejdůležitější a potom už je to jedno ne?" pokrčí Danny rameny a zasměje se.

"No jo, pro tebe to možná lehčí je, ale pro mě určitě ne!" zasměje se Terý a podívá se na mě.

"Nad čím přemýšlíš?"

"Já? Nad ničím," usměju se a přijdu k nim. Michal sedí v rohu a nesměje se ničemu, co se tu povídá. Jen tak zaraženě kouká do blba a mlčí.



"Stalo se něco Michale?" sednu si vedle něj a vezmu ho za ramena. Je tu mezi námi nejmladší, takže myslím, že by měl mít největší legraci a radost z toho on, ale tak mi to tedy nepřijde.

"No já… Nevím, jestli mě rodiče pustí. Znáte je ne? Málem mi nedovolili tady hrát a teď bych měl jen do Ameriky? Trochu hloupost ne?"

"No jo, já na tvoje rodiče úplně zapomněla," vyhrkne Terý a také se posadí.

"Jak to uděláme?" přitaká Danny a všechny sjede pohledem. Jen pokrčím rameny.

"Tak jim neřekneme, že jedu do Ameriky. Řekneme, že jedeme jen na nějaký tábor a tak. Že je to tady v Německu," navrhne Michal, ale já zakroutím hlavou.



"To nejde. Co když by ti volali? To bys jim asi blbě vysvětloval, že volají do zahraničí o 300% dráž."

"Hmmm… No to asi jo, ale něco přeci musíme vymyslet. Nechci, abychom kvůli mě nikam nejeli. Ach jo, proč mi ještě není 18," zanadává si Michal a povzdychne si. Nenapadá mě, jak bychom to mohli udělat. Možná tam zkusím prostě zajít a všechno jim vysvětlit, jak co je. Třeba to povolí. No zkusit to můžu.



"Já s nimi zkusím promluvit," podívám se na Michala a usměju se.

"Vážně?" radostně se narovná. Přikývnu a zvednu se.

"Tak se asi rozloučíme ne? Já půjdu s Michalem a potom vám zavolám," zasměju se a podívám se na Terý a Dannyho, ti jen přikývnou. "Tak ahoj," rozloučím se a nimi a vydám se s Michalem k nim.



"Dobrý den paní Larvingová," slušně a s milým úsměvem ji pozdravím. Má mě ráda, takže doufám, že to povolí.

"Ahoj Tome, ráda tě vidím."

"Já vás taky a potřeboval bych si s vámi promluvit."

"Co potřebuješ?"

"No, nemohli bychom se na to posadit?"

"Ano, určitě mohli, pojď dál," pozve mě do obývacího pokoje, kde se posadím na pohovku. Snažím se být milý, doufám, že mi nic neulítne.

"Chceščaj nebo kafé?"

"No ano, dám si čaj," usměju se a čekám až přijde.



"Tak co potřebuješ Tome?" postavím předeměčaj a usadí se do křesla. Upije ze své kávy a čeká, až spustím.

"No pani Larvingová, je to docela vážné. Jedná se o vašeho syna. No máme tu kapelu, že. No a naskytla se nám obrovksá příležitost se dostat někam dál, než jen na hraní po klubech."

"No? A to je vše?"

"No to není vše. Ještě... zítra by jsme potřebovali odjet. Ještě nevíme na jak dlouho, ale potřebovali by jsme odjet, ale určitě by vám Michal každý den volal."

"A kam?"

"No to je právě to. Do Ameriky, ale paní Larvingová, já se vám zaručím, že se mu nic nestane. Opravdu. Budu ho střežit jako oko v hlavě. Vítě přeci, že je na mě spoleh. Prosím. Je to pro nás jako pro kapelu velmi důležité," podívá, se na ní prosebnýma očima a doufám, že to povolí. No zatím se na to moc netváří, ale myslím, že je rozumná a nechce svému synovi všechno zakazovat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 _____ _____ | Web | 17. října 2011 v 19:48 | Reagovat

hej ty mrško! :D tys to uplně schválně takhle usekla :D  no to né! :D honem dalščí :D doufám, že mu to dovolí :)těšim se na další dílek :* :)

2 Nikinka Kaulitz P. Nikinka Kaulitz P. | 20. října 2011 v 17:09 | Reagovat

Teryno! :D rychle sem dej další dílek, ať vim, že ho pustila :D musí ho pustit přeci ne? :D ale je ta povídka krásná :) jen tak dál :)

3 Nami Uchiha Nami Uchiha | E-mail | Web | 26. listopadu 2011 v 15:18 | Reagovat

uz aby tu byl dalsi dil ! :D  :-D uzasna povidka... tak honem, honem, nenech nas cekat ! :-D  :-D  :-D

4 KarlaSka KarlaSka | 3. května 2012 v 12:09 | Reagovat

moc pěkná povídka, už se moc těším na další díl :) už se těšim, až potkají Billa a jak na sebe budou s Tomem reagovat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama