Na plný plyn 7.díl

3. června 2012 v 14:08 | Terý |  Na plný plyn
Autor: Terý
Warning: Twincest




Bill:

"Mám pro vás takový návrh, ale nevím, jestli se vám všem bude líbit," začal jsem raději
pomalu. Nechtěl jsem riskovat, že by mě rovnou poslali do háje.
"No tak povídej," usmála se na mě Cat mile. U ní jsem si byl skoro jistý, že bude souhlasit.
Ne jenom kvůli tomu,že pro něj jezdila, ale i pro to, že je do mě zamilovaná, tak mi bude chtít
pomoct.
"Nóó… víte chtěl bych pomoct Michailovi. Dostat ho pryč z vězení, ve kterém už je taky
nějaký čas. Vím, že po vás chci asi moc, ale prosím… pomozte mi ho dostat ven. Když ho
můj bratr zavřel, tak jsem mu to slíbil a chtěl bych svůj slib dodržet a to můžu jedině s vaší
pomocí."
"Michaila? A jak by jsi ho chtěl dostat ven? To přeci nejde," protestovala Tery. Zrovna od ní
bych to nečekal. Ale stála tu přede mnou a pokládala mi otázku, o které jsem si byl jistý, že
padne.



"Vždyť je ve vězení s největší ochranou, jak by jsi ho chtěl dostat ven?" položil další otázku
Mike.
"Jak? Jednoduše. Každý rok vybírají nějaké vězně, které pustí na jeden den ven. Samozřejmě
s náramkem, který chrání, aby mohli utéct. No a tenhle rok, půjde ven Michail. To je naše
šance. Náramek jen tak někdo neotevře, ale my máme Mika, který dokáže otevřít cokoli.
Vím, že tohle dá zabrat, ale jsem si jistý, že by jsi to určitě zvládl. Ostatní by ž bylo na nás,"
dovyprávěl jsem jim stručně, co mám v plánu. Moc dobře jsem věděl, že to bude potřeba ještě
vysvětlit podrobně, ale to až jestli budou souhlasit.

"Já nevím," zakroutila Tery hlavou. Nemohl jsem se jim divit. Chtěl jsem po nich dost. I když
už jsou všichni hledaní - až na Tery - tak když udělají tohle, tak by to bylo o dost horší, když
by je chytili.
"Cat… tobě Michail pomohl, když jsi byla v nejhorším. Nikdy tě v tom nenechal a pomáhal
ti. A Miku, ty jsi byl jako jeho druhá ruka. Prosím, pomozte mi ho dostat ven…"
"Já do toho jdu!" ozvala se Nicol, která si ještě utírala ruce od oleje. Od té doby, co jsme ji
nechal Toma auto, nedělá nic jiného, než že ho pořád nějak vylepšuje. Jsem si jistý, že až
dodělá její úpravu, bude to auto nádherné.
"No dobře," zasmál se Mika a samozřejmě souhlasil. Pomalu ale jistě začali všichni souhlasit
a já se podíval děkovným pohledem na Nicol. Ta se na mě jen usmála. Byl jsem ji vděčný.

Věděl jsem, že je zase naděje, že ho po tak dlouhé době uvidím. Představa toho, jak ho budu
moct znovu obejmout, byla tak nádherná a pro mě pořád ještě tak daleko. Ale pořád jsem se
na to těšil, jako na nic jiného v životě. Ničila mě představa, že by se nám to nemuselo povést
a já bych musel zase čekat takovou dobu, než by mu zase povolili vycházku.

"A jak to chceš udělat? Trochu podrobněji by to nešlo? Je to sice hezký, to co jsi nám řekl,
ale takhle jednoduchý to určitě nebude," zeptala se Tery. Věděl jsem, že se na to ně kdo zeptá,
takže jsem odpověď na tuhle otázku měl připravenou.
"No… až bude náramek dole, musíme hodně rychle zmizet. Protože jakmile se otevře, tak
u policajtů, kteří to budou mít na starost, spustí šílený alarm a oni během pěti minut budou
na místě. Na to budeme potřebovat tebe Tery. Jsi nejlepší řidička, která může existovat a
jestli tohle někdo zvládne, tak jedině ty! Auta nám vybere a upraví Nicol, ta tomu rozumí ze
všech nejvíc. Mike už ví, co bude jeho úkol a Cat? Tvůj bratr má vrtulník, že ano? Umíš s tím
létat?"

"J-jo. Jo! Jo umím. Zařídím, aby mi ho půjčil!"
"Dobře. No a já… já vystřídám Tery. Samozřejmě s jiným autem, protože to co bude mít Tery
už určitě budou mít. Budeme ten přesun udělat nějak tajně, aby si nevšimli, že už Michail není
v tom autě. Potom už bude na tobě, až je setřeseš. Já Michaila dopravím k letadlu a letadlem
bychom odletěli někam do Evropy. Nejlépe do Francie, nebo do Německa. Tam by jsme se
všichni sešli. Určitě chápete, že v Americe - kvůli mému bratrovi - se potom nějakou dobu
nesmíme ukázat. No, tak to je můj plán. Vím, že to nebude lehké, ale také si myslím, že to
zvládneme. Musíme!"
"Máš to dost promyšlený a ,ě se to líbí. Takže s tím určitě souhlasím," usmála se Cat celá
natěšená. Už dříve jsem si všiml, že má ráda takovéhle akce.
"Ještě se na to budeme muset pořádně připravit," řekla Tery a mě nezbývalo nic jiného, nž
přikývnout.

Tom:

Probudil jsem se samozřejmě u sebe doma. Byl jsem tam sám. Vůbec jsem netušil, kam se
poděl David. Rozhlídl jsem se po pokoji a na stole jsem uviděl papírek, který jsem rychle
sebral a přečetl si ho.

" Ahoj Tome,
až se probudíš, tak přijeď na stanici. Na stole jsou klíče od mého auta, tak si ho puč. Budu
tam na tebe čekat.
David."

Bez rozmýšlení jsem se zvedl, oblíkl se a vydal na stanici. Doufal jsem, že budou mít něco
nového, co by mě dovedlo k mému bratrovi, nebo k mému autu. Ovšem zatím to vypadalo, že
si budu muset pořídit nové, což mě moc netěšilo, ale věděl jsem, že jiné než audi mít nemůžu.

"Tak co? Máte něco?" rozrazil jsem dveře a všichni se na mě podívali. Ty pohledy se mi
vůbec nelíbily, tak jsem se raději vydal do své kanceláře, kde jsem čekal, že bude David.
Ovšem když jsem tam vešel, nikdo tam nebyl. Pokrčil jsem obočí a posadil se za stůl k mému
počítači. Byl jsem trochu naštvaný, že mě sem nejdříve pošle a potom tu není, ale opravdu jen
malinko. Urychleně jsem se podíval, co je nového, jestli něco našli, ale bohužel. To už jsem
tuplem nechápal, proč mě sem tahal.

"BAF!" vletěl někdo do dveří a já nadskočil leknutím.
"Ty jsi blb!" vykřikl jsem na Davida, který stál ve dveřích. Dlouho jsem se takhle nelekl.
Oklepal jsem se a podíval se na něj. "Víš něco nového?"
"To si tím opravdu tak posedlý? Přinesl jsem Pizzu!" zasmál se a hodil ji na stůl. Nejdříve
jsem ji nechtěl, ale potom jsem uznal, že jsem tím opravdu jak posedlý a nakonec jsem si ji
vzal.

---- ----

"No tak Davide. Vím, že jsi mě sem netahal jen tak. Řekni mi, co víš," šťouchl jsem do svého kamaráda. Už jsem začínal být dost nervózní. Chtěl jsem případ už uzavřít a hnout se dál.
"No dobře, ale je to jen teorie."
"Tvoje teorije jsou vždycky správný, takže ven s tím!"
"No... trochu jsem se ti tu prohrabal a před chvíli přišli papíry toho, kdo půjde letos na vycházku a hádej koho pak nám pustí ven," zasmál se David a podíval se na mě.
"Nevím," zakroutil jsem hlavou a pokrčil jsem rameny. Opravdu mě nikdo nenapadal.
"Zamysli se trochu ne," usmál se David, ale potom zvážnil. Zamyslel jsem se. Kdo by mohl jít ven na vycházku a přitom souviset s Billem? No a potom mi to došlo.

"Michail..."
"Bingo! A jelikož jsi říkal, že do něj byl Bill zamilovanej a co myslíš, že se stane?"
"Bude... budou se ho snažit dostat ven."
"Jo!"
"Ale to se jim nepovede! Ten náramek nemohou otevřít!"
"Myslíš? Co když se Bill zase spojil s Mikem? Víš přeci, že jsou hodně dobrý kamarádi. Ten by ten náramek otevřel!"
"No jo, na Mika jsem úplně zapomněl. Ale stejně se jim to nepovede. My budeme o krok napřed!"
"To budem!... a jak?" zasekl se David. Abych řekl pravdu, tak jsem neměl vůbec žádné tušení, jak toho využít. Věděl jsem však, že sledovat ho nemůžem. To by bylo proti pravidlům. Měl by mít celý den ÚPLNÉ volno. Takže jsme museli vymyslet něco jiného.

Bill:

"Co bude potom Bille?" zeptala se mě Cat, když mě vytáhla do cukrárny.
"Po čem?" nechápal jsem ji.
"Po tom, co dostaneme Michaila ven. Co bude potom? To bude mít Michail odvahu, aby se sem vrátil? Nebo se prostě vypaříte spolu a nás ostatní tady necháte, nebo nás pošlete z tý Francie nebo Německa domů? Víš já... bojím se, že potom už tě nikdy neuvidím. Mám tě ráda a nevím, co by bylo, kdybys nás všechny opustil. Mají tě tu rádi všichni Bille a prostě... bylo by to od tebe hodně hnusný a bezohledný," povzdychla si Cat a sklopila hlavu. Abych řekl pravdu, tak jsem jí docela i rozumněl. Nevěděla, co od toho má očekávat.
"Cat," usmál jsem se na ni a chytl ji přes stůl za ruku. "NIKDY se na vás nevykašlu. I kdyby mě měli zavřít, tak vždycky budu s vámi. Jste moje rodina," pověděl jsem ji upřímně a tím ji vykouzlil úsměv na rtech.
"Děkuju Bille."

Znovu jsem se na ni usmál a upil jsem z latte, které mi zrovna přinesli. Jak já jsem to pití vždycky miloval.
"Já už jsem tě někde viděl!" vyhrkl na mě kolem jdoucí kluk. Prohlídl jsem si ho a hned mi bylo jasné, kdo to je.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čtu povídku "Na plný plyn"

Klik

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama